S fotografováním a vystavováním aktů v prvních šesti sedmi desetiletích fotografie měli fotografové  problémy, protože dráždila přímost obrazového sdělení. Soudní spory stran zabavených fotografických aktů nedopadly pro fotografa většinou dobře, neboť se vycházelo z obecného mínění, že fotografie není umění, že tedy nedokáže uměleckou stylizaci,  tudíž že snímky aktů nejsou umělecké a když nejde o umění, jde o obchod s nahotou a ten byl trestný. U neoděného mužského aktu se tolerovalo zobrazení propagující  zdravé těla v duchu hesla V zdravém těle zdravý duch. Přičemž tím duchem se v českém prostředí rozuměl duch národní, případně všeslovanský.  Nejstarší známé snímky mužských poloaktů tedy u nás vznikly v oblasti sportu, v prostředí Sokola, a to již brzy po jeho založení v roce 1862. Nejstarší známé vyobrazení celé figury muže v aktu zobrazuje Diskobola na kabinetce Václava Donáta z roku 1905. Ze stejného roku pochází snímek českého zápasníka Gustava Frištenského, který můžeme považovat za hold mužské kráse. Spíše než vyobrazením těla sportovce je zvěčněním určitého ideálu krásy, v podobném duchu, v jakém  se tehdy tvořily fotogalerie půvabných žen. Krátce před tím vyšla publikace Němce C. H. Stratze Krása ženského těla, která byla první knihou v češtině o fotografickém aktu. Její první vydání vyšlo roku 1899 s  podtitulem „Věnováno matkám, lékařům a umělcům“. V knize je také jeden celostránkový chlapecký  akt od Wilhelma von Plüschow,  německého fotografa mužských aktů, který  se kvůli své zálibě podobně jako známější Wilhelm von Gloeden přestěhoval do Itálie, země s tradičním zájmem o mužskou krásu. Nazí muži bývali tehdy zobrazeni buď jako atleti, nebo byli součástí přírodní scenerie; v obou případech šlo však o zdůrazňování krásy atletických mužských těl, což v německém prostředí bylo především projevem kultury nudismu. Protože Česko nemá moře, větší rozmach této větve fotografie aktu u nás nikdy nenastal a mnohem větší pozornost se tu vždy věnovala zobrazení mužského aktu v interiéru. V tomto směru byla zvlášť  zajímavá role autoportrétu umělců stylizujících se do podoby ukřižovaného Krista. Ale to je již jiná kapitola vývoje fotografie mužského fotografického aktu než představoval  veleznámý sportovec.

Psáno pro časopis Reportér Magazín.
Fotografie pochází ze Sbírky Scheufler. Jakékoliv užití snímku, včetně stažení, je možné pouze po souhlasu majitele a uvedení zdroje.