Dějiny fotografie prostřednictvím čtení konkrétních zajímavých snímků. Od září 2014 též na http://reportermagazin.cz, seriál Tajemství historické fotografie.

Hoří auto!

K hořícímu autu se fotograf Jaroslav Bruner-Dvořák dostal asi jen náhodou.

Jak asi vznikla tato fotografie? Profesionál Jaroslav Bruner-Dvořák jel v autě se svým fotografickým nádobíčkem za fotografickou zakázkou a cestou neznámo kde spatřil hořící auto a jeho nešťastné majitele. Věren rodové fotografické tradici dokumentovat události zastavil a požár auta vyfotografoval. Nevíme, kdo jsou zobrazení a kdy se to stalo. Ke snímku z pozůstalosti firmy Bruner-Dvořák  je negativ formátu 13 x 18 cm zařazený do krabice opatřené nápisem ,,Poslední různé 1942”. (Roku 1942 totiž Jaroslav Bruner-Dvořák zemřel a zbylé zakázky vyřizovala jeho sestra ). Nelze ani vyloučit možnost, že si událost vyfotografoval sám majitel vozu a negativ si dal vyvolat a okopírovat do firmy fotografa Brunera-Dvořáka, jemuž negativ už zůstal. Fotoamatéra zajímal obrázek, ne negativ… Proti této domněnce však hovoří velikost negativu, amatér by koncem 30. let fotil na daleko menší formát, ne na těžký a z hlediska fotoamatéra nepraktický formát skleněných desek velikosti 13 x 18 cm. Samotný snímek vznikl nejspíš jako bizarní památka, nikoli jako dokumentace ,,pojistné události”. 

Možná někdo pozná majetek svého předka a bude znát celou historii události?  Dáma se nachází již v místě poškození na okraji desky, tudíž její portrét není k identifikaci příliš zřetelný. Její jarní oblečení každopádně odpovídá druhé polovině 30. let. Trochu udivuje, že je od hořícího vozu tak blízko. To fotograf byl v celkem bezpečné vzdálenosti, na druhém kraji silnice. Poznávací značka, která by identifikovala majitele,  je ohořelá a ani při zvětšení čísla a písmena nejsou vidět. Odborník, Dr. Miloš Hořejš z Národního technického muzea, potvrdil, že ,,na fotografii je legendární nízkonákladová Aero 10 HP či Aero 500 řečený cililink.“ 

Jak a proč se auto vzňalo? Oheň vznikl jako obvykle v motorovém prostoru. Nejsou vidět žádné stopy nárazu, zahoření nejspíš vzniklo samo od sebe. Důvod mohla být například závada na elektroinstalaci a palivovém systému, Dr, Hořejš dodal, ,,odhadoval bych problémy s vodním chlazením a následným samovznícením oleje či benzínu“.

Psáno pro časopis Reportér Magazín.

Fotografie pochází ze Sbírky Scheufler. Jakékoliv užití snímku, včetně stažení, je možné pouze po souhlasu majitele a uvedení zdroje. 



Jaroslav Bruner-Dvořák,  hořící auto,  kolem 1937 Jaroslav Bruner-Dvořák, hořící auto, kolem 1937

Seznam čtení