Na kolorovaném diapozitivu ze VII. všesokolského sletu na pražské Letné kníže Václav na bílém koni otevírá průvod legendárního vojska. Za historickou postavou je patrná anglická vlajka nesená uniformovaným mužem, za nímž tušíme vojáky další. Jednalo se o první všesokolský slet v samostatné republice, proto bylo i politicky žádoucí  uskutečnit podobný výjev, jehož vrcholnou scénou bylo vztyčení sochy Svobody. Účel přítomnosti knížete Václava  je zřejmý, mytičtí rytíři ztělesnění  Legiemi vystoupili a vybojovali národu svobodu! Citace z Památníku VII. všesokolského sletu v pasáži Sletová scéna nám k obrazu přidává ještě akustický efekt a vysvětlení:,,Pojednou ve východní bráně ruch, hlahol zvonu, rány z děl ohlašují vítězství nové doby, vzkříšení národa. Legie, jako vojsko blanické vstupuje s Bílým vítězem v čele.”

       Jakkoli se obrazová symbolika může jevit jako bizarní, její ideový účin a dopad na veřejnost byl v danou chvíli jistě mocný. Svátek sv. Václava býval největším svátkem, svatováclavský mýtus měl v povědomí Čechů  své výjimečné místo. Kníže Václav, Blaničtí rytíři, Legie, Sokol, samostatnost republiky - vše se spojilo v ideový propletenec, který měl i mocný didaktický význam. Uvedený kolorovaný diapozitiv šířený  Ústředním nakladatelstvím učitelstva československého  se totiž nabízel školám k projekcím světelných obrazů. Jestliže se v současnosti hovoří o jakémsi ideovém vyprázdnění, že země ve svém směřování postrádá cíl,  neboť ,,všeho jsme dosáhli”, před 90 lety česká společnost tento pocit neměla. Budování státu bylo před ní. Náš snímek můžeme chápat i jako příspěvek do diskuse o svatováclavské tradici, k níž se česká společnost svým uznaným státním svátkem znovu oficiálně hlásí. 

   Mimochodem,  k dalšímu spojení svatováclavského mýtu s realitou Sokola došlo díky natáčení velkofilmu Svatý Václav. Tento němý film se Zdeňkem Štěpánkem v hlavní roli se totiž natáčel na sletovém stadionu na Strahově. Vyrobila se tam neuvěřitelně náročná dekorace, na kterou se jezdily dívat zájezdy. Film, který byl u nás prvním, na jehož produkci přispěl stát, u diváků zcela propadl. Byl totiž ještě němý, ale ona už začala éra zvukového filmu...  Měl být dokončen při svatováclavském mileniu v roce 1929, což se kvůli jeho náročnosti nepovedlo. Když už to byl propadák v kinech, měl se alespoň povinně promítat dětem. Pro promítání ve školách byly ovšem vystřiženy některé scény, označené jako pro mládež nevhodné. Patřilo k nim nejen škrcení Ludmily, ale i kojící žena, aby žáci neviděli ňadra.

Psáno pro časopis Reportér Magazín.

Fotografie pochází ze Sbírky Scheufler. Jakékoliv užití snímku, včetně stažení, je možné pouze po souhlasu majitele a uvedení zdroje.