Více než šedesát spoře oděných pánů (a dáma vskutku žádná) pohlížejí na fotografa a jeho přístroj. Oč vlastně v záběru jde? Někteří kvůli snímku vylezli i na méně přístupné body, jen aby byli vidět a byli nápadní. V pozadí rozeznáváme i  roztočenou vrtuli letadla. Jde o dokument přírodní léčby v luhačovických lázních, praktikovaný od roku 1906. Říkalo se mu vzdušné lázně, nebo-li vzduchoplavba (proto je na snímku i letadélko).  Zdravotní tělocvik měl sloužit  k otužování těla a podporovat  léčbu. Cvičiště bylo v Luhačovicích poblíž pramene Ottovky na lesní mýtině na svahu kopce Malá Kamenná. Šlo o propracovaný systém zdravotního tělocviku, k němuž jeho iniciátor a propagátor Jan Svozil napsal řadu knih. Svozil vedl luhačovickou vzduchoplavbu 25 let a do pokročilého věku byl díky pravidelnému tělocviku a přístupu k životu s humorem ve skvělé formě. Vydal mimo jiných knížku Umění nestárnouti. Zemřel v 91 letech  15. listopadu 1948 v Roztokách u Prahy.
    Humor hrál významnou roli i v činnosti Vzduchoplavby. Aplikoval se i v úřední řeči, kterou bylo hanácké nářečí, najdeme jej  i ve vzduchoplavecké hymně („Já mám gatě, to só gatě, to só gatě my“). Humorem byla prodchnuta celková atmosféra, byl i v regulích a v přijímacích formalitách nových členů. Jak píše Blanka Petráková ve své studii Vzduchoplavba v luhačovických lázních, byla 26. července 1909 ,,hanácká republika prohlášena za všesvětovou, protože cvičení se účastnili často návštěvníci ze zahraničí”. Někteří z nich jsou určitě i na našem snímku. Mezi plně oblečenými pány možná najdeme některé z významných hostů, kteří se chodili na vzduchoplavbu dívat, čímž se nepochybně skvěle bavili. Mezi návštěvníky býval  i Leoš Janáček, Adolf Heyduk, Ignát Herrmann a Svatopluk Machar. Jak píše Blanka Petráková ,,Od tzv. „kibiců“ byl vybírán poplatek, který byl využíván na rozvoj zázemí vzduchoplavby a nákup cvičebního nářadí”. Kibicové tak byli dvojnásobně užiteční.
    Snímek pořídil v létě 1910 Jaroslav Bruner-Dvořák jako součást své rozsáhlé dokumentace Luhačovic. Na více než 70 velkoformátových skleněných negativech velikosti  31 x 26 cm zachytil život i všechny podstatné stavby lázní, mezi nimiž byly i skvosty od Dušana Jurkoviče.

Psáno pro časopis Reportér Magazín.
Fotografie pochází ze Sbírky Scheufler. Jakékoliv užití snímku, včetně stažení, je možné pouze po souhlasu majitele a uvedení zdroje.