Na snímku Jindřicha Vaňka je nejstarší dcera manželského páru Tomáše a Charlotty Garrigue Masarykových Alice a druhý syn Jan. Mezi dětmi je maminka Charlotta Garrigue Masaryková. Z nádherných hlubokých očí obou sourozenců dýchá zvláštní smutek, paní Charlotta se dívá trochu jakoby nepřítomně do dáli.  Naklonění hlav, rozptýlené světlo bez efektu stínů, celkový důraz na tmavou tóninu celku, z něhož vystupují bílé obličeje, dává snímku zvláštní teskné vyznění. Možná tu na vnímatele podvědomě působí vědomí historických souvislostí, ale trojportrét vskutku vyznívá poněkud chmurně. Důvodem vzniku snímku měla být památka, fotografický důkaz, že tři z rodiny jsou stále pohromadě, že žijí. Snímek mohl být určen k poslání otci… Na snímku již chybí další ze sourozenců - Herbert, který zemřel na skvrnitý tyfus, jímž se nakazil při práci v uprchlickém táboře v  Haliči. Jan Masaryk, jak zjevno ze snímku, musel obléci uniformu rakousko-uherské armády a musel do války, kde život nic neznamená. Pouze nejmladší ze sourozenců -Olga- odjela spolu s otcem do exilu, který pro TGM znamenal odsouzení k smrti za velezradu. Manželka Charlotta se třemi děti zůstala ve vlasti svého manžela, byla pod policejním dohledem a různými formami nátlaku, což vyústilo v deprese a opakované ataky srdeční slabosti.  Dcera Alice byla osm měsíců vězněna ve Vídni… V květnu 1918 byla Charlotta Masaryková zbavena svéprávnosti a hospitalizována v sanatoriu ve Veleslavíně, možná i z důvodu, aby byla ušetřena pronásledování úřadů. Taková byla léta první války Jana Masaryka.

Psáno pro časopis Reportér Magazín.
Fotografie pochází ze Sbírky Scheufler. Jakékoliv užití snímku, včetně stažení, je možné pouze po souhlasu majitele a uvedení zdroje.