Dějiny fotografie jsou plné mystifikací. Svádí k nim podstata média i lidská přirozenost.  Zjevení budoucnosti na pohlednici s fotografickou koláží vyznívá humorně a zároveň je naplněné optimismem, který z  dílka přímo  vyzařuje. Spojení půvabného tvaru hory, která je místem mytického Počátku Čechů spjatého s příchodem Praotce Čecha, s nadějnou budoucností, se jevilo v časech konjunktury a mocného rozvoje techniky na samém počátku 20. století skoro logicky. Věřilo se tehdy v osvobozující moc elektřiny a nových energií a technologií, které slibovaly přinést lidstvu další rozvoj. Pro  Říp a jeho okolí slibovaly především další možnosti cestování. Pohlednice Říp budoucnosti je známa minimálně ve třech variantách a na všech na bájnou horu vede silnice a je provrtána železničním tunelem. Na variantě pohlednice jiného vydavatele (V. Soběslavského z Roudnice) vede na Říp  tramvajová dráha, je tam rozhledna a tyčí se tam objekty muzea a lázní, a na obloze se vznáší jedinec s křídly, nápadně připomínají dnešní rogalo. Na další pohlednici je zas  umístěna hvězdárna a stanice lanovky Praha - Říp a někde poblíž se dá vytušit  i přístav vzducholodí a letiště.  Vlaky ve stanici Pod Řípem vyklopí nadšené turisty, kteří se ubytují  v hotelu Říp... Autoři všech pohlednic využili několik snímků dopravních prostředků, které zasadili do vytvořené scenerie a zjevně logiku vyobrazení nijak neřešili.

          Pohlednicový žánr měst budoucnosti vznikl počátkem 20. století jako  výraz nadšení z nových dopravních možností, především fascinace létáním. Nalezneme je v mnoha zemích euroatlantického kulturního okruhu a vedle futuristické  roviny mají mnohdy také  humorné prvky. Na některých se třeba vznášejí lidé s pomocí deštníku jako pan Tau, v příručních  kufřících si nesou batolata a kolem nich a pod nimi je dopravní chaos ze vzducholodí, letadel, aut, bicyklů, tramvají, lanovek. Fyzikální zákony  na fotomontážích a fotokolážích neplatí, což je jedním z důvodů, proč nás fascinují. Na kolážích s využíváním fotografií bylo možné vytvářet i zcela nereálné světy, fantazii a humoru se u nich nic nevzpíralo. Z hlediska dějin fotografie právě fotomontáž byla chápana jako jeden z prostředků, který vedl k emancipaci média, k oproštění od popisného zachycování skutečnosti směrem k přetváření reality  jako u jiných uměleckých obrazových projevů.

Psáno pro Reportér Magazín v březnu 2015.