Dějiny fotografie prostřednictvím čtení konkrétních zajímavých snímků. Od září 2014 též na http://reportermagazin.cz, seriál Tajemství historické fotografie.

Rozsévačka u Lipan

Rozsévačka nové úrody je pradávný motiv. Jak jej vyřešil fotograf před 120 lety a proč u Lipan?

Žena svírá osivo u pasu zavěšené plachetce, z níž při každém kroku nabírala hrst a obloukem semena rozhazovala. Nastartovala tak novou úrodu! Na našem snímku s touto prací ještě nezačala, neboť ke zdárnému úkonu by jí hrábě přes rameno překážely. Kousek od ní stojí muž s pluhem taženým koňmi a také on ustrnul v předpokládaném budoucím pracovním úkonu. Oba svou práci jen markýrují a řídí se pokyny režiséra s fotopřístrojem. Cílem fotografa bylo nejspíš vytvořit symbol rolnického páru na počátku nového zemědělského roku. Výjev je umocněn ještě tím, že žena nejspíš čeká miminko. I to je počátek… Symboliku výjevu dotváří  mohyla na pozadí. Jde totiž o mohylu bitvy u Lipan, bitvy, která jak známo ukončila  nejpodstatnější fázi husitského hnutí. Tehdy něco skončilo, ale v naší nové době si to máme připomínat a nezapomínat, říkal volbou místa fotograf. Volba se symbolickým akcentem jistě nebyla náhoda. Znalosti krajiny napomáhalo i to, že fotograf Krátký žil v nedalekém Kolíně. 

Motiv rozsévačky nalézáme na mincích, na bankovkách,  na známkách, na obrazech i plastikách.  Třeba u  francouzského franku měl motiv rozsévačky své stálé místo a nalezneme jej také u euromincí. Podobenství rozsévače ostatně nalezneme už v bibli, přečíst si je můžeme v Evangeliu podle Matouše (Mat.13). Rozsévačka se jmenoval i český komunistický meziválečný týdeník pro ženy… Fotograf, tvoříci v době monarchie, jistěže mohl zobrazit samotnou ženu při rozsévání, realizačně by to bylo jistě jednodušší a z praktické stránky pro daný okamžik  logičtější. Nicméně pro něho a symboliku výjevu bylo podstatné zachytit dvojici, ženu a muže. Číslo dvě je magické číslo, neboť bez něho by nebyl vývoj, praví numerologie (a nejen ona). Je to hlavní číslo  života. Možná to vše fotograf František Krátký jen podvědomě cítil. Na začátku byl každopádně nápad zachytit setí, pak cesta s fotografickým zavazadlem do Lipan a k mohyle, pak hledání vhodného místa a úhlu záběru, nalezení majitele pole, přesvědčování a vysvětlování cíle snímku - to vše musel fotograf -a nejspíše sám- absolvovat. Fotografováním se živil, takže hotový snímek pak musel prodat…

Psáno pro časopis Reportér Magazín.

Fotografie pochází ze Sbírky Scheufler. Jakékoliv užití snímku, včetně stažení, je možné pouze po souhlasu majitele a uvedení zdroje. 

 


František Krátký: Rozsévačka poblíž Lipan, kolem 1893, polovina  stereofotografie František Krátký: Rozsévačka poblíž Lipan, kolem 1893, polovina stereofotografie

Seznam čtení