Fotograf velmi chytrým a promyšleným záběrem soustředil na snímku ve vzájemném kompozičním vztahu tři  podstatné stavební prvky: na pozadí nasvětlený monument Rudolfina, v hlavním plánu jako ústřední motiv protíná řeku diagonála železné lávky a jako výrazné popředí úplně dole  a rovnoběžně se stěnou protilehlé nábřežní zdi prochází snímkem  svazek vorů. Místo záběru, vhodné ohnisko objektivu a ideální čas pro světlo na Rudolfinum a lávku, to vše  je skvěle voleno, takže ze snímku nemáme pocit běžného popisného záběru architektury. Průčelí tehdejší Umělecko-průmyslové školy stojící symbolicky naproti  Rudolfinu je ve stínu, takže nepoutá pozornost. Při fotografování architektury bývá pro fotografa dodnes vždy zásadní volba osvětlení, čemuž předchází studium světelných poměrů v různých částech dne a různých ročních obdobích. Při tomto historickém záběru již fotograf používal tehdy moderní fotomateriály, neměl problém s jejich extrémně nízkou  citlivostí i stupnice odstínů šedí je pěkně vyrovnaná, má tedy  podobnou citlivost k barvám jako lidské oko. Pohyb lidí na lávce sice není zachycen úplně ostře, ale ostrý pohyb nebývá pro záběr staveb podstatný. I v současnosti se stavba často fotografuje ze stativu a stejně jako v tomto případě se svislice vyrovnávají již při záběru. Dávný fotograf si zkrátka počínal profesionálně, což samozřejmě neznamená, že nemohl být amatér, tedy milovník fotografie. I zobrazení vodní hladiny ukazuje na delší čas expozice, kterou možno odhadnout  podle lidí na lávce zhruba na půl sekundy.  

Stavbu Rudolfina iniciovala Böhmische Sparkasse, nejstarší peněžní ústav na území Království českého. Základní kámen ke stavbě velkorysé budovy zasvěcené múzám byl položen v červnu 1876. Název se vztahoval ke korunnímu princi Rudolfovi, synu císaře Františka Josefa I.. A o něco starší lávce vyúsťující vedle budovy se také říkalo Rudolfova. Múzy v Rudolfinu po všech peripetiích vývoje, kdy v objektu sídlilo také Národní shromáždění,  nalezneme dodnes, i když z výčtu z těch devíti antických budou některé již chybět. Osobitý, velice vzdělaný a mírně podivínský korunní princ Rudolf si pojmenování stavby, jaká ve svém určení neměla obdobu, nepochybně  zasloužil, byť lidmi bylo jméno Rudolfinum jistě především chápáno jako výraz zemské loajality vůči předpokládanému budoucímu panovníkovi. Lávka byla postavena v letech 1868–1869 jako třetí visutý most přes Vltavu v Praze. Sloužila do roku 1914, kdy ji nahradil most arcivévody Františka Ferdinanda d’Este. Ani Rudolf ani František Ferdinand d’Este se jak známo císaři z tragických důvodů nestaly.

Psáno pro časopis Reportér Magazín.

Fotografie pochází ze Sbírky Scheufler. Jakékoliv užití snímku, včetně stažení, je možné pouze po souhlasu majitele a uvedení zdroje.