Na snímku vidíme tři ženy  připoutané rafinovaně k sobě tak, že pohyb jedné musel nezbytně ovlivnit pohyb ostatních dvou. Musely se navzájem dohodnout, i když jedna musela vykonat potřebu.  Prkno je poutající bylo natolik široké, že ruce jim nedovolily dát si jídlo do úst. Prostřední žena nejnižší postavy asi ani nemohla příliš hlavou otáčet. Ruce odevzdaně drží u sebe, ta nejstarší vlevo se možná zaobírá modlitbou, převrací si prsty. Jde o ženy různého věku. Jak dlouho takový krutě rafinovaný trest trval?  A za co byly ženy trestány? Nevíme. Jsou vystaveny na odiv fotografovi cestou na tržiště v obdobě evropského středověkého pranýře? Měl mít snímek a jeho rozmnožení a šíření nějaký výchovný účin, nebo se spíše jednalo o zachycení bizarnosti z Číny pro evropské publikum? Jako součást série etnologických typů? Je také  možné, že nejde o zachycení reálné scény trestání, ale o naranžování způsobu, jakým se druhdy v Číně trestalo. Utrpení a odevzdanost zobrazených žen však působí dosti autenticky...      

         Snímek pochází z kolekce cestovatele Enriqua Stanko Vráze. Musel  tedy vzniknout pře rokem 1901, kdy Vráz v Číně prokazatelně fotografoval. Ve Sbírce Scheufler se nachází ve formě stereodiapozitivu, který nevypadá jako reprodukce jiné fotografie. Ve Vrázově případě se ovšem setkáváme poměrně často s tím, že použil ve svých cestopisech a projekcích i zakoupený snímek cizího autora, což samozřejmě nesnižuje nijak jeho fotografický um a zásluhy.  Je doložitelné, že Vráz v některých oblastech světa byl jako fotograf první a že své snímky prokládal na negativech i komentáři.       

         Fotograf se z motivem vypořádal tradiční  středovou kompozicí.  Trojici umístil na střed mezi světlou zeď a dva vchody, které navzájem poskytují určitý pocit kontrastu. Jeden je totiž  světlý, členěný okenními tabulkami, druhý temně tmavý. Jakoby světlý naznačoval - ovšem z křesťanského pohledu,  možnost  vykoupení a druhý pekelné zatracení. Umístění trojice bylo možná bezděčné, ale evropský fotograf to tak mohl cítit. Jistě měl v okolí i volbu zcela neutrálního  pozadí, ale to by nemělo takovou kontastní údernost. Sám výjev je samozřejmě bizarní, přitahuje pozornost a nutí vnímatele se ptát: Proč?

         Poučený pohled na čínské reálie přineslo pro Evropu skvělé fotografické dílo Johna Thomsona, realizované  již v letech 1868 - 1874.  Vydanou čtyřdílnou publikaci s více jak dvěmasty záběry doprovázejí totiž obsáhlé vysvětlující komentáře, mající především sloužit k poznání a pochopení čínské civilizace a kultury. Podobný záběr však v tomto díle nenalezneme.  Hypoteticky by mohl být autorem tohoto záběru William  Sauders, který podobné snímky v 70. letech 19. století v Číně zachycoval. Není mi však známo, že by tak činil na stereofotografie.

         Trestání v Číně mívalo poněkud odlišný charakter než v evropských civilizačních okruzích. Ono spojené  jho  bylo druhem starodávného mučení, kterým se prý trestaly krádeže, ale u mužů také  hazard a dezerce z armády.  V různých dobách se měnila jeho velikost a hmotnost. Již prý ke konci  19. století se pod západním vlivem nahrazovalo peněžitými tresty. V různých expozicích trestního práva má ve střední  Evropě zřejmě jistou obdobu v takzvané kládě, ale do ní byly umísťovány jen dolní končetiny.

Psáno pro Reportér Magazín.

Originál je ve Sbírce Scheufler. Jakákoliv manipulace se snímkem, včetně stažení, je možná jen po souhlasu majitele a uvedení udroje.