Dne 20. února 1810 byl v Mantově popraven Andreas Hofer. Jeho jméno většině Čechů asi nic neřekne, zato pro mnoho Rakušanů je stále pojmem, neboť je považován za národního hrdinu. Proč? Vedl totiž boj za osvobození svého rodného Tyrolska  od nadvlády cizáků, v tomto případě Bavorů a Francouzů, kteří zemi okupovali po porážce Rakouska Napoleonem. V dubnu 1809 se tento hostinský a obchodník s dobytkem postavil za tichého souhlasu vídeňského dvora do čela povstání svých krajanů, v němž byl v listopadu 1809 definitivně poražen. Skrýval se pak s rodinou na horské salaši, kam za odměnu 1500 zlatých dovedl vojáky jiný Tyrolan Franz Raffel. Souzen byl francouzským válečným soudem.  V Innsbrucku, kde je pohřben,  má bronzový figurální náhrobek.

         Nahuštění figur, jejich gesta a narušení rozměrových dispozic snímku na první pohled naznačuje divadelnost kompozice. Můžem být v pokušení ji vnímat  jaké výjev s cínovými figurkami. Ústřední postavou je tu kapucín Joachim Haspinger, který ve jménu kříže vede lid v tyrolských krojích. Vedle duchovního muž s bujným plnovousem ukazuje, kam se má střílet. Sám zbraň nemá, jeho zbraní je  horoucí srdce pro svou vlast, kterou chce zbavit okupantů. Tím mužem je Andreas Hofer a mezi jeho druhy bude jistě několik významných osobností Pražské sekce Německého a rakouského alpského spolku, pro kterou tento živý obraz v dubnu 1880 vznikl. Samotný snímek byl údajně vytvořen v sále domu U lázní na Malé Straně.  Jeho provedení bude asi totožné s dílem ,,Andreas Hofer”, inscenovaném  údajně  za světla „Hájkova elektrického slunce“ na slavnosti k 10. výročí založení zmíněného spolku. O slavnosti podrobně píší  noviny Bohemia 12. dubna 1880. Fotografie pořízené při slavnosti byly pak dle přílohy Bohemie z 29. 4. vystaveny  v salonku hotelu U zlatého anděla.  Ženy tehdy nebyly členkami spolku a jejich role v kompozici při péči o raněného má nepochybně naznačit, že proti útlaku cizáků povstal všechen lid. Fotografii můžeme chápat  jako parafrázi na dílo malíře  Franze von Defreggera, který Hoferův boj  vyjádřil v několika dílech.  Je zřejmé, že povstání mělo prohabsburský loyální ráz, nicméně ani malíř ani fotograf nemuseli při své popularitě svým dílem demonstrovat svou loyalitu. Pro fotografa to byla především silná  umělecká výzva, jak náročnou zakázku zvládnout.

         Proč si připomínat událost, která se nás už takzvaně netýká?  Snímek vznikl v Praze, vytvořil jej nejvýznamnější český fotograf své doby a zmíněný spolek byl kolébkou alpinismu. Pražská sekce alpinistů po 17 letech od svého vzniku spravovala v Alpách 11 vlastních horských chat!  Do některých možná už zase jezdíme. O jejich výstavbu se zasloužil pražský rodák Johann Stüdl, který 50 let pražskou sekci vedl a který se obecně považuje za zakladatele organizovaného alpinismu v Evropě.

Psáno pro Reportér Magazín.

Snímek pochází ze Sbírky Scheufler. Jakákoliv manipulace s ním, včetně stažení, je možná jen po souhlasu majitele a uvedení zdroje.