Děvčátko šlo ráno nasbírat dříví a sedlo si na schůdek, aby se dechem ohřálo ruce. Neznámý fotograf někdy v sedmdesátých letech 19. století scénu nearanžoval v fotoateliéru, ale poctivě při ní mrznul i s malou modelkou venku. Fotografovat v exteriéru v zimě bylo poměrně vzácné, protože to z hlediska fotografického procesu nebylo praktické. Proč tedy ta aranžovaná fotografie vznikla, komu byla určena? Lidi odjakživa zajímali příběhy, které podněcují fantazii. Podobné žánrové výjevy v kresbě, malbě a grafice byly v době vzniku snímku běžné, jimi se tedy fotograf inspiroval a věřil, že také jemu fotografický obrázek s příběhem přinese zisk. Nešlo o amatérský snímek do rodinného alba, ale o práci profesionála, který se zaměřoval na tvorbu fotografických scén na stereofotografiích. Dvojice snímků na kartonu nese totiž označení ,,SERIE VI. - No. 1235” a popisy snímku jsou ve třech jazycích - francouzsky, anglicky a německy. Cílem šíření snímku byl zisk, ne nějaký stupeň sociální angažovanosti typu poukázání na týrání dětí, na práci nezletilých. Pohled na prochladlé dítě mohl jistěže probudit soucit, ale o ten fotografovi nešlo. Chtěl zkrátka prezentovat  zajímavý výjev. Snímek byl umocněn kolorováním a provedením do stereoformátu, který poskytoval prostorový zážitek. Při prohlížení vznikala iluze opravdovosti, jako by vnímatel snímku byl přímo v zimě na místě.
    Celá série se v překladu jmenuje: V poli a v lese a vlastní snímek má název Dcerka dřevorubce ráno. Jiný snímek z téže série tak možná ukazuje jiné okamžiky ze života dřevorubecké rodiny: oběd, odpočinek po práci... Fotograf není přesně zjištěn, na snímku uveden není.  Na reversu kartonu je francouzsky uveden název, kde se snímek v Praze prodával: U města Paříže Praha.
    Zobrazený výjev zdařile uplatňuje základní akademické kompoziční poučky: schůdky s dřevěným zábradlím jsou v diagonále, dívka sedí ve středu, nad ní v pozadí ční nápadný vysoký strom, hromada sbíraného dříví ústí do zlatého řezu. Vlevo dole kvůli zvýšení prostorovosti  je nápadný vystupující  kmen. Stereofotografie se komponovaly do čtverce, který má z kompoziční stránky oceňované přednosti. Po módě stereofotografií v 19. století čtverce znovu ožily ve formátech přístrojů na filmové políčko 6 x 6 cm ve třicátých letech 20. století a poté v 50. letech u instatní fotografie  Polaroidu.

Psáno pro časopis Reportér Magazín.
Fotografie pochází ze Sbírky Scheufler. Jakékoliv užití snímku, včetně stažení, je možné pouze po souhlasu majitele a uvedení zdroje.