Historické fotografie převážně z doby do roku 1918 z mnoha zemí a různých žánrů. Většina pochází z originálů Sbírky Scheufler, která má na 30 000 snímků a postupně se digitalizuje. Data nebo digitální tisky možno objednat e-mailem.

Snímky v elektronické podobě poskytujeme pouze firemním klientům a institucím na základě objednávky s fakturačními údaji, u větších souborů - a pokud nejde o jednorázové užití - na základě licenční smlouvy. 

Při poptávce fotografií uveďte prosím následující údaje: předpokládanou velikost snímků v tisku (buď jako formát A4, A3, atd. nebo velikost delší strany v centimetrech), rozlišení (počet obrazových bodů na palec - dpi), pro jaký účel hodláte snímek/-ky užít (kalendář, výstava, výzdoba interiéru, otištění v knize, časopise, ...), termín dodání. Urychlíte tím vyřízení vaší objednávky.

Snímky zdarma neposkytujeme ani pro tzv. nekomerční účely. Děkujeme za pochopení.

Boggiani - Indiáni kolem 1900

Soubor dobových pozitivů z počátku 20. století vytvořených z originálních negativů italského malíře Guida Boggianiho zachráněných českým cestovatelem Alberto Vojtěchem Fričem se nachází ve Sbírce Scheufler. Jakékoliv užití snímků včetně stažení je možné jen po souhlasu majitele.

Popisky ke snímkům vycházejí z knihy:

Pavel Frič a Yvonna Fričová: Guido Boggiani fotograf. Nakladatelství Titanic, Praha 1997. Knihu je možné si v nakladatelství Titanic objednat.

Kdo byl Guido Boggiani (25. 9.1861 - 1901)

Vystudoval malířskou akademii di Brera v Miláně a poté se školil i u Filippa Carcapa. Brzy se stal významným představitelem lombardské naturalistické krajinomalby. Slibnou kariéru a společenský úspěch přerušil roku 1887 odjezdem do Jižní Ameriky. Krátce pobyl v Argentině, kde vytvořil několik rozměrných pláten. Začal obchodovat s kůžemi a při té příležitosti se dostal do vnitrozemí, kde se setkal s tamějšími domorodými kmeny, jejichž umění a zvyky ho zaujaly. Především obdivoval kmen Čamakoko výrobou předmětů denní potřeby a kmen Kaďuveo, kde mohl obdivovat ornamenty, které si ženy malovaly po těle. Do Itálie se vrátil roku 1893, přivezl si svá malířská díla a rozsáhlou etnografickou sbírku. Kromě řady přednášek své znalosti shrnul ve dvou knihách Čamakokové a Kaďuveové.

V červenci 1896 se znovu vydal do Paraguaye, tentokrát s fotoaparátem. V letech 1896–1901 vytvořil pravděpodobně celkem 415 snímků na skleněné želatinové desky. Jeho fotografická tvorba se díky jeho výtvarnému nadání nestala jen antropologickou dokumentací. Fotografoval nejen předměty denní potřeby, krajiny, ale hlavně portréty, které pojal mimořádně kultivovaným způsobem.

Na podzim 1901 odešel do Gran Chacaa, odkud se už on ani jeho společník nevrátili. Krátce na to byly nalezeny ostatky obou mužů roztrhané divokou zvěří a zničené fotografické vybavení. V létě 1902 byla v Itálii zorganizována výprava s cílem případ objasnit. Nalezené důkazy a ostatky obou mužů dokazovaly, že s největší pravděpodobností byli oba umláceni sekerami, které se používaly v rituálních obřadech k zahnání zlých duchů.

Český cestovatel a botanik Alberto Vojtěch Frič zajistil v letech 1904–1908 na různých místech Paraguaye, Brazílie a Argentiny téměř veškerou Boggianiho pozůstalost. Za tyto služby spojené s vyřízením dědictví v Americe dostal od Boggianiho rodiny listinný a obrazový materiál, aby ho mohl použít pro další studium a publicistickou činnost. Krom deníků a nalezených negativů získal Frič i detailní soupis jednotlivých snímků a obrazů, které Boggiani během pobytu vytvořil. Ve Fričově pozůstalosti bylo nalezeno celkem 175 skleněných negativů. Uvedené pozitivy byly zkopírovány z části negativů v ateliéru Rudolfa Brunera-Dvořáka. Možná pro bratra Františka, malíře, který se zajímal o cizokrajné kultury.

Náměty abecedně