První fotografický výlet do Českosaského Švýcarska podnikl Hermann Krone v září 1853. Doprovázela ho nejen část příbuzenstva a bytná, ale na některých špatně schůdných úsecích také nosiči. Výsledkem tohoto „prvního fotografického krajinářského výletu do Saskočeského Švýcarska“, jak Krone sám svůj pionýrský čin později nazval, byl cyklus obdivuhodně kvalitních fotografií všech důležitých turistických bodů nejen Saského, ale i Českého Švýcarska. Krajině Českosaského Švýcarska zůstal Krone věrný po zbytek života. Vedle Roberta Halma s nejstaršími snímky z roku 1875 patřil k nejvýznamnějším fotografům ze saské strany hranice.
    První fotoateliér v prostoru Českého Švýcarska založil roku 1861 v Děčíně Julius Richter, který vedle portrétů se věnoval také krajinářské fotografii, omezenou však především na samotné město Děčín a jeho nejbližší okolí. Prvním fotografem z vnitrozemí Čech, který fotografoval přírodní krásy Českého Švýcarska, byl František Fridrich.
    Pro další vývoj turistického ruchu a tím i pro vývoj fotografie v Českém Švýcarsku mělo zásadní význam zpřístupnění soutěsek na říčce Kamenici nad Hřenskem. Nová turis-tická atrakce, nazvaná po majitel panství Edmundova soutěska, přilákala jen v prvním roce provozu 1890 na 80 000 turistů. Tehdy zde také na objednávku arcivévody Ferdinanda fotografoval Jindřich Eckert. Z významných českých fotografů v Českém Švýcarsku fotografoval v 19. století dále František Krátký a Rudolf Bruner-Dvořák. Čeští fotografové krajináři se však v drtivé říšskoněmecké konkurenci neprosadili.
    Pozoruhodné obrazové svědectví přinesla i řada místních amatérských fotografů. Roku 1903 vznikl pod názvem „Vereinigung der Lichtbildner in Tetschen-Bodenbach und Umgebung“ spolek fotoamatérů v Děčíně. Množství cenných dokumentárních i romanticky laděných snímků vytvořil cestář Josef  Lorenz ze Srbské Kamenice. Po faráři Franzi Fischerovi se dochovaly cenné í snímky církevních objektů a sedlák a hostinský Willy Bendel ze Staré Olešky dokumentoval s nevšední pílí především okolí své rodné vesnice. Kvalitní snímky zcela jistě vytvořili i další místní amatéři (jako například předseda fotografického spolku Max Heyßler).
    Trpělivá práce se shromažďováním obrazových dokladů ukazuje, že se v této oblasti zničilo nesmírně mnoho originálních fotografií. Na české straně hranice byly zničeny všechny archivy vydavatelských firem i amatérů, zbylo jen malé množství desek s negativy náhodně roztroušených v muzeích.

    Snímky z výstavy jsou ukázkou ze stejnojmenné knihy nakladatelství Baset.

    Spoluautor textu Petr Joza