Během svého dlouhého panování zažil František Josef I. zásadní proměny fotografie. Na počátku byl zpodobněn na unikátní daguerrotypii, poté na vizitce šířené v mnoha exemplářích a od konce století byl mnohokrát zachycen fotografy takřka reportážním způsobem. Na počátku byla expozice v řádu minut, ke konci životní pouti v řádu zlomků sekund.
Na portrétních vizitkách se na počátku šířily i litografické reprodukce a vzácně byly některé vizitkové portréty s císařem také kolorované. Většina ateliérových portrétních snímků pocházela z vídeňských fotoateliérů. Jsou charakteristickou ukázkou toho, čemu můžeme říkat "demokratizace podobizny", neboť panovník nebo jeho choť jsou zachyceni vpodstatě civilním způsobem. Jen odění a řády naznačují jistou mimořádnost.
Snímky z různých událostí, na nichž císaře v našem souboru od roku 1891 zachycoval zejména Rudolf Bruner-Dvořák, působí vesměs nearanžovaně. Jen málokdy je naznačeno, že císař fotografa vnímá nebo mu dokonce pózuje (poslední snímek na koni). Na mnoha záběrech, vytvářených na skleněné negativy vesměs formátu 18 x 24 cm, můžeme obdivovat fotografovu nevšední pohotovost mnohdy v obtížných realizačních podminkách i mimořádný cit pro kompozici. Prezentace z fotoarchivu byla uložena  na web 21. 11. 2006 a doplněna 21.11.2016, kdy  uplynulo od úmrtí Františka Josefa I. 1000 let.

Všechny dobové originály pocházejí ze Sbírky Scheufler. Jakékoliv užití snímku, včetně stažení,  je možné jen po souhlasu majitele a uvedení zdroje.