Hrady a zámky jižních Čech na fotografiích z epochy monorchie

Pohledy na známé i méně známé  jihočeské  hrady a zámky ukazují různé možnosti média fotografie v uchopení oblíbeného námětu. Současně vnímáme různorodost přístupů fotografů a jejich stylovou proměnlivost. Mnohé snímky navazují na tradici grafické veduty, jíž se někteří fotografové  chtěli přiblížit i užitím masky při kopírování a vytvářením velkoformátových fotografických kopí  jako závěsných obrazů. Móda fotografických alb přinesla malé formáty pozitivů na vizitkách a kabinetkách, které se do alb ukládaly pro upomínku. K prostorovému pozorování stereoskopickým kukátkem sloužily stereosnímky, pro které pamětihodnosti představovaly významné téma.  Ukázky kolorovaných diapozivů naznačují jejich využití jak při stereoprohlížení  stereokukátkem, tak možnost projekcí na plochu před divákem, čímž diapozitivy předznamenaly pozdější  projekcí naukových filmů.  Nahnědlé albuminové fotografie vystřídaly ke konci 19. století černobílé bromstříbré pozitivy nebo pocitově působící piktorialistická díla. U těch bylo podstatné vyjádření atmosféry motivu před věcnou popisností, která převládala na většině snímků 19. století. Při pohledu na mnohé známé památky současně vnímáme, jak hodně se proměnila krajina okolo nich. Fotografie mnohé objekty ,,zvěčňuji”  jakoby v původním středověkém hávu.
    S výjimkou krumlovského Franze Polaka jsou zde zastoupeni všichni podstatní autoři hradů a zámků jižních Čech 19. století. K nejčastěji zobrazovaným jihočeským hradům a zámkům patřily Zvíkov, Orlík, Bechyně, Hluboká a Český Krumlov. Spatříme také zámky a zámečky, které v současnosti již neexistují.  Při současném admistrativním dělení se ovšem většinou nacházejí na Šumavě a v Pošumaví, čili v současném Plzeňském kraji.  
    
Dobové originály pocházejí ze Sbírky Scheufler.  Jakékoliv jejich užití, včetně stažení, je možné jen po souhlasu majitele a uvedení zdroje.