Karlštejn se považuje za „krále českých hradů“. Jeho výjimečnost  se prokázala již při jeho založení, neboť  základní kámen k jeho  stavbě přiložil 10. června 1348 pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic, přítel a rádce Karla IV. Ustředním prostorou hradu je Velká věž s kaplí, věnované památce Kristova utrpení na kříži. Z nadační listiny z roku 1357 vyplývá, že že důvodem založení kaple se zlacenou klenbou bylo uložení  říšských korunovačních klenotů. K vysvěcení kaple došlo roku 1365, deset let poté, kdy se Karel IV. poprvé na hradě zabydlel.          
Hrad byl několikrát stavebně upravován, aniž by však došlo k zásadní změně nejcenějších interiérů.  Nejpodstatnější změnou byla až puristická  regotizace hradu  v letech 1887-1899.  Nejstarší snímky Františka Fridricha a Jindřicha Eckerta zachycují Karlštejn ještě před přestavbou. Na snímcích dnes překvapí zejména holé kopce v okolí. Eckert v roce 1888 údajně fotografoval na Karlštejně  ještě s mokrými kolodiovými deskami. Přestavbu Karlštejna fotografovalo již několik autorů, mezi nimi například František Krátký a Karel Bellmann.
Jako oblíbené místo turistických putování fotografovalo Karlštejn již před rokem 1914 mnoho amatérských fotografů. Někteří z nich šli z Karlštejna až do nedalekého Sv. Jana pod Skalou, někdejšího benediktinského kláštera, jemuž věnujeme také malou "fotografickou vzpomínku".
Dobové originály snímků pocházejí ze Sbírky Scheufler. Jakékoliv jejich užití, včetně stažení, je možné jen po souhlasu majitele a uvedení zdroje.