Sport v Království českém


    Několik desetiletí předtím než se sportovní činnost začala organizovat, věnovali se Pražané s velkou oblibou "turistickému" putování do sadů a zahrad v okolí Prahy.  Od třicátých let 19. století se v Praze podle vzoru německé turnérské soustavy a švédského systému léčebného tělocviku zakládaly soukromé tělocvičné ústavy. Jeden z nejstarších tělocvičných sálů v Praze byl U Apolla. Nejvýznamnějším českým pracovníkem v tělovýchově před založením Sokola roku 1862 byl Jan Malypetr, který odchoval řadu pozdějších cvičitelů Sokola. Roku 1847 založil Adolf Hájek Akademický tělocvičný spolek, první tělovýchovný spolek v Praze.
    Sokol vznikl v době všestranného rozmachu národního života. Jeho myšlenkový tvůrce Miroslav Tyrš navázal na antické, renesanční a tehdejší západoevropské představy o tělesné výchově s tím, že tělesná výchova má ohromný vliv na fyzický i duševní život člověka. Ve srovnání s tělovýchovným úsilím jinde ve světě zaujímal Sokol zvláštní postavení právě sepětím s myšlenkou povznesení národa. Odtud plynul i bezprostřední vztah tělovýchovy a kultury. Sokol tak nebyl jen tělovýchovným spolkem, ale zapojil se významně i do politického dění své doby. Vrcholným projevem masovosti této organizace byly sokolské slety, jež se staly předmětem obdivu nejen u nás. Prvním starostou Sokola pražského byl zvolen Tyršův nejbližší přítel Jindřich Fügner.
    Od poloviny 19. století se v Evropě začaly šířit také moderní sportovní obory, pěstované předtím hlavně v Anglii. Sokolská organizace se těmto novým tendencím většinou nedokázala přizpůsobit a tyto sporty se rozvíjely v organizační struktuře nezávislé na Sokole. První sportovní organizace nového typu vznikají v Čechách v osmdesátých letech (1883 Česká ústřední jednota velocipedistů, 1884 Ustřední jednota veslařů, 1888 Klub českých turistů).         
    Stejně jako jinde ve světě museli sportovci také u nás čelit nepřízni přežívajících společenských konvencí. Problémy byly také s rakouskými úřady a sportovními svazy, odmítajícími členství samostatných českých sportovních svazů v mezinárodních organizacích. Přesto dosáhli čeští sportovci několika významných mezinárodních úspěchů, jména Frištenský, Janda-Suk se staly pojmy, svými výkony se proslavili i fotbalisté,  hokejisté a  tenisté  Hedviga Rosenbaum a Zdeněk a Ladislav Žemlovi. A všem Čechům byl známý Josef Soukup - "největší český silák".
    Zajímavé je sledovat data založení dalších sportovních svazů: 1891 vznikla Česká společnost aeronautická, 1897 Atletická unie a Česká obec střelecká, 1901 Český svaz footballový, 1903 svaz lyžařů, 1904 kluby českých motoristů a automobilistů, 1906 Česká lawn-tennisová associace, 1908 Český svaz hockeyový, 1910 Ústřední svaz české athletiky a v roce 1913 svazy šermířů a kanoistů.

Text o počátcích fotografie sportu u nás je ke stažení ZDE.

Snímky pocházejí ze Sbírky Scheufler. Jakékoliv jejich užití (včetně stažení) je možné jen po souhlasu majitele.