Paleontolog, zoolog, biospeolog a archeolog,  který využíval vlastních i cizích fotografií k dokumentační a popularizační činnosti.
Po ztrátě otce v raném dětství ovlivnil  jeho výchovu dědeček, známý jeskynní a archeologický badatel MUDr. Jindřich Wankel, označovaný za “otce moravské prehistorie”. Absolonovým nevlastním mladším bratrem byl fotograf V.  J. Bufka. Po studiu na gymnasiu v Brně studoval v Praze 1899 - 04 zoologii a geografii a začal zkoumat faunu moravských jeskyní. Svým zaměstnáním nejprve na pozici kustoda zoologických sbírek Moravského muzea zahájil svou odbornou dráhu, v níž dosáhl věhlasu a uznání, ale i kritiky, zejména od někdejších spolupracovníků. 1901 - 09 se intenzívně věnoval výzkumu jeskyní s vývěrem Punkvy a propastí Macochou, o jejíž zpřístupnění a popularizaci se zasloužil. Jako čerstvý kustod Moravského muzea zahájil 1908 průzkum Dinárského krasu. V poválečné době, kdy v rámci zoologického oddělení spravoval též archeologické sbírky, proslavil prehistorické lokality  Předmostí, Dolní Věstonice a Pekárna. 1927 získal profesuru na Přírodovědecké fakultě UK “pro obor geografie, paleoanthropologie a zoogeografie“.
    Absolon si uvědomoval význam fotografie a při jeho expedicích býval přítomen fotograf, ač sám fotografování zvládal na profesionální úrovni.  Pro dokumentaci pravěkých kosterních nálezů nechal např. postavit  sklopný přístroj na desky 50 x 60 cm, aby kopie snímku měla maximum podrobností. 1920 také publikoval  stať O mikrofotografování neprůhledných drobných předmětu. V jeho knihách měla fotografie především dokumentační roli, kterou při přednáškách doplňovala role popularizátorská. Jeho vztah k fotografii se postupně prohluboval s technickým pokrokem média, takže práce z raných výzkumů, fotografovaných namnoze cizími fotografy,  se odlišují od záběrů na balkánských expedicích, kde si zřejmě i některé snímky kupoval.
     V Absolonově pozůstalosti, která přišla do správy Ústavu Anthropos,  je mnoho fotografií, unikátních i v evropském kontextu. Nejstarší vznikaly v Moravském krasu zřejmě již 1899. Celek lze  rozdělit do čtyř oblastí: krajinářské a speleologické  snímky z Moravského  Krasu, entomologické makrofotografie, dokumentace palentologických výzkumů a studijní a upomínková dokumentace z cest. Vedle zhruba tisícovky pozitivů  obsahuje pozůstalost na 5 000 negativů a na 3 000 stereodiapozitivů, které jsou mnohdy  kolorované. Snímky dokumentují cesty v širokém teritoriálním záběru od Ruska, Balkán, severní Afriku po Španělsko, Francii, Německo a Rakousko. Práce, nyní zdigitalizované, mají i široký záběr etnologický. Mnohé ze snímků v pozůstalosti jsou zajímavým dokladem i z hlediska autorského práva, neboť Absolon, který vytvořil předpoklady pro vznik snímků, včetně osvětlení a úhlu záběru, sám mnohdy spoušť nestiskl. Pokud byl pod snímky podepsán, je v to v rovině vlastnictví ducha snímku a v rovině majitele originálu, tedy v pojetí blízkém angloamerické praxi autorského práva k fotografiím.

Odkazy (výběr):  
K. Absolon: Propasť Macocha na Moravě. Dle výzkumných výprav z roku 1901 a 1903 sepsal Karel Absolon.   Klub českých turistů, Praha, 1904; K. Absolon: Kras Moravský a jeho podzemní svět, Praha, Alois Wiesner, 1911 (1. vyd.); Absolon, K. O mikrofotografování neprůhledných drobných předmětů. Druhé sdělení. Výsledky výzkumných cest po Balkaně. Časopis moravského musea zemského, Brno 1920–1921, s. 17–19  a 582–601; F. Hladký: Fotografie a paměť - Karel Absolon. Dipl.  FAMU, Praha 2007; K. Absolon: Moravský kras - díl první. Academia, Praha 1970;  P. Kostrhun, M. Oliva: Obrazy z výzkumu moravského paleolitu. MZM, Brno 2009, s. 36-53; Karel Absolon Fotografie. MZM, pavilon Anthropos, výstava 3. 6. - 12. 9. 2010; P. Kostrhun, M. Oliva (edd.): K. Absolon - Fotografie z evropských jeskyní a krasů. MZM, Brno 2010; www.citem.cz (digitální katalog).