Od října1854 studoval na malířské akademii v Praze, 1858-62 na akademii ve Vídni. 1863 se jako malíř stal členem Umělecké besedy. Praktické vzdělání v oboru fotografie prý získal u profesora Schnause v Jeně. O úspěch v novém oboru se pokoušel spolu s kolegou z akademie Adolfem Pechem v Písku, o čemž psal písecký Otavan v září 1863. Působili po několik měsíců v hostinci U zlaté hvězdy, s nastalou zimou svou fotografickou práci přerušili. Po sňatku bydlel v Praze na Václavském náměstí v čp. 784, kde měl od května 1864 ohlášen fotoateliér jeho někdejší společník a spolužák Pech. Je pravděpodobné, že u něho Fiedler pracoval. Když se Pech po roce své fotografické firmy úředně vzdal, podal si Fiedler 24. března 1865 žádost o povolení své fotografické živnosti. Ta bylo během týdne vyřízena. Jako zaměstnanec nadále působil v ateliéru po tři roky Pech. Malbou kulis v něm se údajně zabýval dekoratér Jan Duchoslav, jako „obchodvedoucí“ tu byl zaměstnán od 1866 čtyři roky Jan Mulač. Úspěch fotoateliéru a spokojený život rodiny přerušila nečekaná smrt Hynka Fiedlera ve věku pouhých 34 let. Devětadvacetiletá těhotná vdova s dvěma malými syny se rozhodla vést fotografickou firmu svého manžela pod původním názvem dál.

Odkazy: AMP; Otavan 29. 9. 1863; Otavan 15. 11. 1863; V. Albrecht: 25 roků ve stopách černého umění. V. Albrecht, Praha 1930; H. Volavková: Dvě první generace pražských fotografů, Fot. obzor 1939, s. 105-110; Tomanův slovník