Dcera lékaře, rozená Junková, se provdala za akademického malíře a fotografa Hynka Fiedlera. Po jeho předčasné smrti jako vdova se třemi dětmi pokračovala v tradici úspěšného fotoateliéru v centru Prahy na Václavském náměstí čp. 784, resp.783. Její žádost o fotografickou živnost byla vyřízena 11. 4. 1870 a zapsána do živnostenského rejstříku v daném roce pod položkou 320. Nikdy se již neprovdala, bydlela pořád na stejném místě. Pod jménem Hynka Fiedlera ateliér dál produkoval portréty, výjimečně místopisné snímky a dokumenty. Pražské adresáře na léta 1878 a 1884 uváděly jako majitele ateliéru nikoli Annu Fiedlerovou, jež ateliér prokazatelně úředně vedla, ale blíže neznámého Jindřicha Fiedlera. Fotografa tohoto jména živnostenský rejstřík ani další prameny neznají. Stylová různorodost většinou mírně nadprůměrně kvalitních portrétů z produkce ateliéru naznačuje možnost střídání operatérů. Podle Vladimíra Albrechta, který ve svém Jubilejním ceníku roku 1930 zaznamenal vzpomínky fotografů, „nějaký čas“ závod vedl Hynek Rachota a po něm tu pracovali jako operatéři Antonín Beran, Josef Obholzer a Josef Böttinger. V roce 1883 vytvořil kdosi pod hlavičkou ateliéru soubor vynikajících záběrů z atmosféry pouti Fidlovačka. Nelze vyloučit, že autorem záběrů byl tehdy sedmnáctiletý nejstarší syn Josef Fiedler. Anna Fiedlerová se úředně vedení fotoateliéru vzdala týden před 27. narozeninami svého prvorozeného - 12. července 1893.
Odkazy: AMP; V. Albrecht: 25 roků ve stopách černého umění. V. Albrecht, Praha 1930.