Základní data  vybraných fotografů a fotografek působících  v českých zemích do roku 1918. Kromě Pavla Scheuflera se na některých medailoncích podíleli další autoři.

Jeništová, Jana (Johanna, Jeanette)

16. 2. 1888 Prostějov – 10. 11. 1966 Prostějov

Ve své době oceňovaná fotografka, jejíž práce vycházela ze zázemí  rodinného fotoateliéru, který od roku 1921 vedla.

Pocházela z rodiny fotografa Franze Fiedlera, který obdržel povolení k fotografické živnosti v Prostějově roku 1894, když již předtím měl koncesi na montáž telegrafu a telefonu. Jejím bratrem byl Franz Fiedler (mladší), později známý drážďanský fotograf. Její dětství jistě ovlivnilo rodinné prostředí a životní styl rodiny. Na rozdíl od svého o tři roky staršího bratra se vyučila v rodinném ateliéru. Dle Alba representantů započala roku 1908 „svoji fotografickou praxi u svého otce“. Neměla ale takové možnosti jako bratr, který pracoval u nejvýznamnějších německých piktorialistů té doby.  Vliv secesního piktorialismu na její tvorbu je však patrný a prvních výstavních úspěchů dosáhla ve stejné době jako bratr. Na výstavě v Brně roku 1910 získala „první cenu, státní stříbrnou medaili“, poté v Berlíně bronzovou medaili a v Budapešti čestný diplom. Tam vystavovala svůj gumotisk „Hlava dívky“. Žádná z fotografek v českých zemích neměla tehdy taková ocenění.
Ke zhodnocení jejího fotografického odkazu se dochovalo velmi málo prací. Dochované dílo v Moravské galerii představují převážně autoportréty, signované Jeanette Fiedlerová. Je pravděpodobné, že se významněji podílela na portrétní práci v rodinném podniku, jehož „produkce ... v době kolem 1. svět. války je jednotná a těžko se v ní rozlišuje individuální podíl. Představuje však prvotřídní evropskou kvalitu“. (Dufek, Encyklopedie čs. fotografů). Jméno Jeništová užívala po sňatku s Robertem Jeništou na jaře 1919. Po smrti otce roku 1921 Jana Jeništová ateliér v Prostějově úředně převzala a vedla spolu se svým manželem. Roku 1927 je v Albu representantů uvedena jako vůbec jediná fotografka. „Od poloviny třicátých let je činnost ateliéru utlumena“ (Dufek, monografie 2004). Mezi ateliérovými a plenérovými portréty z poválečné doby vynikají fotografie z prostějovských trhů ze začátku třicátých let. V roce 1938 ateliér přesunula na jinou adresu (dnešní Žižkovo náměstí 21).

Odkazy: Album representantů všech oborů veřejného života československého. Praha 1927; A. Dufek: Ateliér Fiedler. Dům umění města Brna, Brno 1981 (katalog výstavy);  A. Dufek: Franz Fiedler Fotografie. Kant, MG, Brno 2005 .

Fotografové od písmene

J