Datum, místo narození, rodiče a jejich původ a jeho mládí nejsou zřejmé a dostatečně prokázané. Nejnověji se těmto okolnostem věnuje J. Todorovová v knize uvedené v literatuře.  Údajně se narodil v Bulharsku v rodině Čecha, který tam pracoval ve státních službách cizího státu. Údajně vystudoval střední vojenskou školu a jako kadet bojoval proti Turkům a byl raněn. S otcem pak cestoval po Turecku a sám pak po Evropě a Čechách, k nimž mu otec vštípil lásku i znalost jazyka. Ve Švýcarsku začal studovat medicínu, 1879-80 studoval ve Španělsku. Jisté je, že 1880 se vydal do Afriky. Po třech letech v Maroku pokračoval dvouročním cestováním po Gambii, kde poprvé onemocněl malárií a dočasně ztratil zrak. Od května 1885 cestoval po území dnešní Ghany, později i Siera Leone a Libérii a na této cestě již otografoval. Obnovené problémy s malárií ho donutily cestu přerušit a zajet na Kanárské ostrovy, kde se ozdravný pobyt protáhl na celý rok (1888/89). Jeho fotografie z Kanárských ostrovů se rovněž dochovaly.
   Jeho 2. cesta vedla v červenci 1889 přes Antily do Venezuely, kde strávil spolu s přítelem Brázdou tři roky sbíráním orchideí a gutaperči, aby získal prostředky pro plánovanou cestu napříč rovníkovou Amerikou. Vlastní výpravu, uskutečněnou 1892-1893, zahájil v Bolívaru a ukončil v Pacasmayu na pobřeží Peru. Většinou se plavil po řekách, jeho člun z vydlabeného kmenu s názvem Praha a českou vlajkou se stal legendou. Těžkou ztrátu utrpěl potopením lodi se sběry, úlovky a negativy, v Manaosu byl nucen prodat i fotoaparát, takže následující pěší pochod přes Andy nebyl Vrázem fotografován. Koncem 1894 zavítal do Prahy s bohatou etnografickou a přírodopisnou kořistí, přivezl i mnoho fotografií. V českých a moravských městech proslovil řadu přednášek, na nichž promítal diapozitivy s vlastními i přejatými snímky. Stal se členem KFA v Praze. Navázal kontakt s fotografem F. Krátkým, který mu snímky z další cesty šířil ve formě stereofotografií a po jistý čas pořizoval cestovateli z jeho negativů diapozitivy. Po ročním pobytu v Čechách odjel Vráz 3. 11. 1895 z Prahy do USA.
   3. Vrázovo putování možno označit jako cestu kolem světa. V lednu 1896 odplul ze San Francisca do Japonska, odkud se posléze dostal na Borneo a Novou Guineu. Z fot. hlediska byl tamní pobyt nejúspěšnější. V pohoří Hatam fotografoval Papuánce, kteří se vůbec poprvé setkali s bělochem. Z Nové Guinee pokračoval do Thajska a na Srí Lanku a odtud přes Aden a Suez do Itálie a na skok do Čech, kam přicestoval v červenci 1897. Pro První výstavu fotografů amatérů na Žofíně připravil kolekci fotografií z Nové Guinee a Bornea. Po dvou týdnech odplul přes Kubu do Venezuely, aby tam zlikvidoval svůj obchod. Poté se vrátil do USA uspořádat rodinné záležitosti; v Chicagu se 28. 12. 1897 oženil s Vlastou Geringerovou, dcerou vydavatele českého deníku. S manželkou se na Nový rok 1898 vydal na dvouměsíční svatební cestu do Mexika.
   1899 cestoval a fotografoval v samotných USA, zejména v Arizoně a Novém Mexiku. Za i-che-tchuanského (boxerského) povstání v Číně tam byl v lednu 1901 vyslán jako fotoreportér. Dostal se i do "Zakázaného města". Z Číny se vydal přes Koreu a Sibiř, kde pořídil unikátní záběry, zpět do Evropy a bez zastávky v Praze pokračoval přes Brémy do Chicaga. Na podzim 1903 se ještě vydal do střední a Jižní Ameriky, kde často také přednášel.
   1905 -1910 žil střídavě v Chicagu a v Praze, kde se mu nepodařilo získat odpovídající zaměstnání. 1910 bez vidiny jistého existečního zajištění odcestoval s rodinou zpět do Chicaga. Po válce se vrátil do Čech natrvalo. S manželkou a dcerou žil v podnájmu v Holešovicích, přednášel po celé zemi a v podstatě živořil.
   Jeho snímky mají vysokou dokumentární hodnotu, danou místem a dobou pořízení. Tím vším byl v českém prostředí mimořádný, nejen jako cestovatel, ale i jako fotograf. Žádný jiný Čech v éře monarchie nefotografoval v tolika zemích. Přes 4500 skleněných negativů a diapozitivů je uloženo v Náprstkově muzeu. Cenné jsou jeho poznámky občas napsané na papír nalepovaný na skleněný negativ nebo tuží přímo do negativu.

Odkazy: Cestopisy: např. Napříč rovníkovou Amerikou. Praha 1900 ; Cesty světem. Svazek II. V Siamu, zemi bílého slona. Bursík & Kohout, Praha 1901; Literatura: Ottův slovník s.1009-1011; J. Kunský: Čeští cestovatelé, II. Orbis, Praha 1961; Nejstarší fotografie ze zámoří (výstava s B. Machulkou, R. Štorchem a A. V. Fričem). Výstavu a katalog připravila V. Halászová. Náprstkovo muzeum, Praha 1991; P. Scheufler: Galerie c.k.fotografů, Praha 2001; I. Bárta: E. S. Vráz, cestovatel a fotograf. Bakalářská práce ITF. J. Todorovová: Enrique Stanko Vráz, záhadný cestovatel fotograf. Národní muzeum, Praha 2006.