Naše procházka vedla ke škole na Náměstí Svobody, kam jsem chodil 9 let, šli  jsme  cestou od školy až k našemu domu.  Naproti tenkrát  stála porodnice, kde se narodili dva mí sourozenci. Vzpomínal jsem na  byty některých spolužáků a oblíbená  kina v okolí (Kyjev, Orlík, Svornost, Bruska). Miloval jsem biografy!  Ulice a domy se mi zdály nějaké menší a cesta kratší. Došli jsme k někdejšímu nádraží Praha-Bubeneč, kam jsem jezdil s kočárkem s bráškou Víťou „dívat se na vlaky“.  A pak Stromovkou k planetáriu, kam jsem chodíval do kroužků. Stromovka je nyní tak krásná! Bylo to nádherné odpoledne. Až Lucka měla zájem vidět městské krajiny mého dětství a jsem jí za to vděčný.