Národopisná výstava českoslovanská a fotografové

Národopisná výstava českoslovanská se konala v Praze na výstavišti u Královské obory ve dnech 15. května až 31. října 1895. Jestliže předchozí Jubilejní výstava v roce 1891 zvýrazňovala českou šikovnost a podnikavost, Národopisná o čtyři roky zase odkazovala na  české lidové tradice. Obé mělo podpořit emancipační ruch české společnosti. Oživlý mýtus selství a zájem o "čistého venkovského člověka" , nezkaženého industrializací a průmyslovými městy, zapůsobil na mnohé, zejména amatérské, fotografy. Z profesionálů národopisné téma zaujalo zejména Františka  Krátkého, Františka Durase, Jana Šimona  a Rudolfa Brunera-Dvořáka. Jedním z členů přípravného výboru výstavy byl i předseda Klubu fotografů amatérů v Praze (KFA) v letech 1891 - 1892 JUDr. Jaroslav Haasz, který výrazně ovlivnil vznik Fotografického odboru výstavy a jeho program. Ten byl zveřejňován v klubovém časopise a na jeho výzvu reagovali mnozí fotoamatéři, kteří se následně snažili dokumentovat český venkov. Vedle Fotografického odboru, který spadal pod Odbor technický,  působila ještě Fotografická komise Odboru výtvarného, která se měla starat o shromažďování fotografií pro dokumentaci architektur a pamětihodností, včetně  dokladů řemesel. V reprezentativní knize, věnované výstavě, je ze 157 autorizovaných snímků 114 od fotoamatérů. Autorsky z nich dominuje zejména František Dvořák a Hynek Janoušek. Z hlediska distribuce snímků ze samotné výstavy byl nejúspěšnější pražský vydavatel L. J. Čech, který vydal  cyklus padesáti číslovaných světlotisků na formátu tradiční kabinetky. 

Fotografie na výstavě byly jednak součástí jednotlivých expozic, kde měly dokladový charakter, jednak se prezentovala fotografie jako samostatný tvůrčí obor, či podnikatelský záměr. Samostatný stánek na výstavě měl Moritz Adler, Jan Langhans a František Krátký. Fotodokumentaci ze  samotné výstavy možno rozdělit podle předmětů záznamů na záběry z interiérových instalací, detailů jednotlivých vystavených předmětů, exteriérové snímky výstavních architektur a z běžného návštěvnického ruchu na výstavišti. Zvláštní místo zaujímá dokumentace událostí, jíž se zřejmě nejvíce věnoval Rudolf Bruner-Dvořák.

Všechny dobové originály pocházejí ze Sbírky Scheufler a jejich případné užití, včetně stažení, je možné jen po souhlasu majiteke a uvedení zdroje.