František Krátký, autor souboru,  patří k nejvýznamnějším fotografům a vydavatelům stereofotografií v českých zemích epochy Rakousko-Uherska. Žádný jiný profesionální fotograf neprocestoval ke konci 19. století tak důkladně český a moravský venkov jako František Krátký.  Fotografoval  také v  cizích zemích, kromě celého Rakousko-Uherska pobyl na Balkánu, Itálii, Švýcarsku, Rusku, Německu, Francii, Monaku. Vydával také snímky z ciziny jiných autorů, například E. S. Vráze. Zastával názor, že zemi charakterizují především lidé, kteří v ní žijí, a proto středem jeho fotografického zájmu byl člověk, nikoli třeba památka sama o sobě.
Většina snímků na výstavě pochází z první poloviny roku 1897. Trasu cesty z dubna až června můžeme rekonstruovat z části dochované korespondence: Florencie - Řím - Neapol - Livorno - Nice - Janov - Nice - Monaco - Janov - Turín - Miláno - Verona. Další cestu na jih kontinentu uskutečnil  v květnu až červnu 1898, ale tehdy věnoval  především  pozornost balkánským zemím. Z Mostaru cestoval do Sarajeva, odtud přes Travnik do Zajce a pak do Zábřehu. Je možné, že krátké cesty do Itálie uskutečnil i počátkem nového století, kdy navštívil také Benátky, na první cestě vynechané. 
Kolorované diapozitivy  jsou vzácně dochovanou fotografickou památkou před rozšířením vynálezu barevné fotografie. Jde vlastně  o malé miniatury s fotografickou věrností, neboť základem pro ruční kolorování byl černobílý diapozitiv (většinou formátu 8,5 x 8,5 cm). U Františka Krátkého, který byl velkým propagátorem stereofotografie, se navíc kolorovaly dvojice snímků.

Část souboru byla poprvé představena v Muzeum Šechtl & Voseček v Táboře od 5. března 2007. Doplňující texty o architektuře u této výstavy zpracovala Eva Hubičková.

Dobové originály pocházejí ze Sbírky Scheufler. Jakékoliv jejich užití, včetně stažení, je možné jen po souhlasu majitele a s uvedením zdroje.