Historické fotografie převážně z doby do roku 1918 z mnoha zemí a různých žánrů. Většina pochází z originálů Sbírky Scheufler, která má na 30 000 snímků a postupně se digitalizuje. Data nebo digitální tisky možno objednat e-mailem.

Snímky v elektronické podobě poskytujeme pouze firemním klientům a institucím na základě objednávky s fakturačními údaji, u větších souborů - a pokud nejde o jednorázové užití - na základě licenční smlouvy. 

Při poptávce fotografií uveďte prosím následující údaje: předpokládanou velikost snímků v tisku (buď jako formát A4, A3, atd. nebo velikost delší strany v centimetrech), rozlišení (počet obrazových bodů na palec - dpi), pro jaký účel hodláte snímek/-ky užít (kalendář, výstava, výzdoba interiéru, otištění v knize, časopise, ...), termín dodání. Urychlíte tím vyřízení vaší objednávky.

Snímky zdarma neposkytujeme ani pro tzv. nekomerční účely. Děkujeme za pochopení.

Pražský hrad - fotografie 1900 - 1939

Známí fotografové zachytili proměny sídla králů v rezidenci prezidentů.

Koncem 19. století někteří fotografové upouštěli od popisných snímků a důraz kladli na vyjádření nálady záběru. Pomohly jim v tom ušlechtilé fotografické tisky, které fotografii připodobňovaly grafice, čímž zároveň naznačovaly sepětí nového média s uznávanou uměleckou tvorbu. V letech před první světovou válkou docházelo také k prvním pokusům o zachycení Pražského hradu technikou barevné fotografie-autochromem. Častějším způsobem, jak dát fotografiím barvu, bylo tehdy kolorování. Mezi projekcemi světelných obrazů, jak se kolorovaným diapozitivům říkalo, byly náměty z Pražského hradu velmi oblíbené díky jejich symbolice.
   Po vzniku samostatného státu, spojeném s přestavbou Pražského hradu na sídlo prezidenta, se proměňovala také fotografie a náladový charakter záběrů se počínal vytrácet. Nová doba přinesla rovněž úsilí o systematičtější fotografickou dokumentaci. Vznikla nejen Československá tisková kancelář, ale také takzvaný Hradní fotoarchiv a Stavební správa, zřízená roku 1919 jako pomocný úřad Kanceláře prezidenta. Význam fotografie a její rostoucí uplatnění v tisku zrcadlil vznik mnoha agentur, z nichž pro dokumentaci Hradu byla nejpodstatnější Press Photo Service. V souvislosti se symbolikou sídla hlavy státu se na Pražském hradě vedle dokumentační a zpravodajské role fotografie zvýraznila také její role vlastivědně reprezentativní. Tu zrcadlila nejen hojná produkce pohlednic, ale také snímky do obrazových publikací a časopisů, které prodělaly ohromný rozmach. Ve srovnání s 19. stoletím byly dalším novým prvkem v šíření fotografických snímků.
   Na přelomu dvacátých a třicátých let byl přelom v názorech na fotografii již zcela zřetelný. Nová generace fotografů, která přišla s programem ostrosti, věcnosti, zájmu o detail a o nové pohledy z neobvyklých úhlů a stanovišť, byla doplněna fotografy hledajícími sociální témata. Nadhledy a podhledy nebo zdůraznění diagonály ovlivnily i běžné fotografy při reportážích. Symbolickým završením stoletého vývoje fotografie byla výstava Sto let české fotografie v roce 1939, která byla snad největší výstavou toho druhu na světě a která představila fotografii ze všech možných úhlů pohledu, práce současné i historické. Byla symbolickou tečkou za stoletou epochou největších proměn fotografie.
 

Rudolf Bruner-Dvořák Rudolf Bruner-Dvořák - Pražský hrad z nábřeží, kol 1912

Náměty abecedně