Podle studií německých badatelů I. Jordan, M. Frank a P. Praxla je nejstarší přesně datovanou fotografie ze šumavského regionu záběr z Volar po požáru roku 1863. Jen málo mladší je snímek rodného domu Adalberta Stiftera v Horní Plané pocházející od vídeňského fotografa Johanna Schneidera.
Autorem prvního cyklu fotografií z české části Šumavy byl Ignác Kranzfelder, jehož nejstarší záběry souvisely se stavbou železnice Plzeň - Železná Ruda v letech 1874 -77. Ve stejné době se na turisticky vděčných lokalitách pohyboval s fotoaparátem také František Fridrich z Prahy, tehdy vůbec nejvýznamnější vydavatel fotografií. Z let 1881- 82 pochází cyklus snímků Šumavy, jejichž autorem byl Jindřich Eckert, první český krajinářský fotograf.
Vedle fotografů “turistů“ zde působili také fotografové místní, kteří se ovšem zabývali především ateliérovou fotografií. Prvním fotografem, žijícím a fotografujícím přímo na Šumavě, byl patrně Franz Veits ve Volarech, jehož první portréty jsou známy z roku 1868. Patrně prvním fotografem v Prachaticích byl Emil Wangemann, uváděný jako fotograf v roce 1866.  První významní fotografové v Sušici jsou spojeni se jménem umělecké rodiny Quastů, z nichž Gustav Adolf Quast se věnoval fotografování nejen Sušice, ale i blízké části Šumavy.
V počátcích šumavské fotografie sehrály významnou roli jak nejbližší větší města, tak centra vzdálenější: Český Krumlov, České Budějovice a Pasov. V jihočeské metropoli byl 1884 založen Der Deutsche Böhmerwaldbund, který si objednal u tamního fotografa Josefa Woldana sérii snímků ze Šumavy. Množstvím a kvalitou snímků s ním mohl ve stejné době soupeřit M. Kopecký z Vimperka, inzerující „vlastní nakladatelství“. V létě 1887 pozval na Šumavu fotografa z Meranu Bernharda Johannese pasovský Waldverein, který ještě v témže roce vydal soubor jeho  velkoformátových světlotisků.
Začátkem roku 1880 přišel do Volar a posléze do Českého Krumlova Gotthard Zimmer. Po jeho smrti 1886 se za dva roky stal vedoucím jeho fotografického závodu Josef Seidel. Všestranný a talentovaný Seidel dosáhl ve fotografii vynikajích úspěchů a můžeme jej označit za nejvýznamnější osobnost šumavské fotografie vůbec. Od roku 1891 zahájil fotografickou živnost v Českém Krumlově také Josef Wolf, který stejně jako Seidel působil ve svém ateliéru celý život. Roku 1889 přišel do Pasova ze Žitavy Alphons Adolph, který se brzy zařadil mezi nejvýznamnější vydavatele pohledů na Šumavu, neboť jeho série byly v té době místopisně nejpestřejší. Dalším z významných fotografů, který tehdy vstoupil s fotoaparátem do šumavských hvozdů z české strany, byl František Krátký z Kolína, který jako první zachytil obyvatele Šumavy ve všedních každodenních situacích. Prvními tvůrci barevných fotografií Šumavy byli Josef Seidel a Karel Šmirous.

Snímky pocházejí ze Sbírky Scheufler. Jakékoliv jejich užití (včetně stažení) je možné jen po souhlasu majitele.