Významná osobnost fotografie chrudimska  19. století, vedle portrétu se zabýval  rovněž místopisnou fotografií.

V roce 1834 se údajně vyučil v Chrudimi sedlářství, řemenářství a čalounictví. Fotografovat se možná naučil v místním ateliéru Eugen Hummel-Bourdona.  1862 mu manželka Antonie postoupila polovinu domu čp. 125/I v Chrudimi, kde měl původně tento průkopník fotografie v Chrudimi svůj ateliér. Do tohoto domu pak Gallat 16. 3. 1866 ohlásil fotografickou živnost, která byla hned následujícího dne povolena. Podle chrudimského historika Jiřího Charváta byl fotoateliér na tomto místě  ještě doložen také v letech 1881 a 1885, nicméně délka jeho samostatné živnosti není úplně zřejmé a je také možné, že měl fotoateliér  v Chrudimi i na vice místech. Již v listopadu 1868 vyšel totiž v místních novinách Koruna inzerát fotoateliéru sester Gallatových (?), který mohl být (dočasným?) samostatným podnikem a pak existence fotoateliéru, který provozovala dcera Karolina se svým manželem Edmundem Tietzem po roce 1878. Je tedy otázkou, zda pak v  Chrudimi souběžně existovaly tyto dva fotografické podniky, tedy Gallatův a dcery se zetěm, nebo zda tu působil pouze nový ateliér Tietz-Gallat? Charakter  dochovaných portrétních vizitek signovaných Františkem Gallatem svou úpravou a použitým kartonem, odkazujícím na 70. léta 19. století, naznačuje spíše druhou možnost. „Konkurenční“ ateliér existoval ovšem na jiném místě (na předměstí)  a bylo by bývalo logické, kdyby využil již ze stavebních důvodů ateliér stávající. Je tedy opravdu možné, že František Gallat se věnoval portrétní fotografii i v poslední dekádě svého života. Nicméně existence dvou fotoateliérů, které používaly  ve stejné době v názvu stejné příjmění je na malém městě vskutku neobvyklá.

František Gallat se orientoval především na portrétní tvorbu, která  se jeví jako mírně nadprůměrná. Je podchycena i v úřední agendě, dochovala se na množství vizitek. Fotografoval však také Chrudim   a města v širším okolí. Z časového hlediska mimořádným počinem bylo vydání patrně první chrudimské tištěné fotografické publikace Album města Chrudimě roku 1875, která obsahovala 34 záběrů ulic, jednotlivých budov i celkových pohledů na město. Je zajímavé, že na mnoha Gallatových portrétních vizitkách jsou zobrazovaným vždy přiřknuty nějaké atributy (hrábě, konev, slunečník).

Odkazy:

SOkA, fond Okresní úřad Chrudim I, presidiální spisy, ročníky 1880 a 1888; SOkA, fond Okresní úřad Chrudim I, sign. 9/9/8, karton 33;SOkA, fond Archiv města Chrudim III, sign. 9/3, karton 89; SOkA, fond Florián Vincenc, Topografie města Chrudimi; SOkA, Sbírka fotografií; Regionální muzeum v Chrudimi, Sbírka fotografií;  J. Adámek, F. Pochobradský: Stará Chrudim. Chrudim 1932; J. Charvát: O prvních chrudimských fotografech. In: Budovatel, č. 41, 11. 10. 1989; J. Capoušek: Z dějin města Chrudimě. In: Kulturní Chrudim, 11/1985, s. 32; P. Kobetič: Osobnosti Chrudimska. 500 osobností chrudimského okresu. Chrudim 2000, s. 55; Kováříková.

Autor textu z roku 2008, připravovaného pro nevydaný učební text FAMU, je Ivo Šulc.