Dušek, Emil (Emanuel)
Fotograf se zaměřením na portrétní a místopisnou fotografii třebíčska.
O jeho osobním životě není příliš známo. Se svou ženou Alžbětou (nar. 12. 11. 1873) měl dvě dcery: Annu (nar. 16. 7. 1900) a Libuši (8. 5. 1904). Nějakou dobu žil zřejmě mimo české země, neboť dcera Anna se narodila v městě Ruma ve Vojvodině. Před příchodem do Třebíče provozoval Dušek fotografický atelier ve Vysokém Mýtě, jak dokládá dochovaná vizitka. Podle záznamu v živnostenském rejstříku začal v Třebíči působit jako fotograf od 22. 6. 1903 a to v ateliéru na Jejkově (č. 5/6), který měl zřejmě pronajat od původem pražského fotografa Tomáše B. Žížaly. Po Žížalově odchodu z Třebíče v roce 1906 pak atelier zcela přebral. V té době byl již natolik úspěšný, že si zřídil pobočky v Moravských Budějovicích a ve Velkém Meziříčí. Tam tuto filiálku vedl místní fotograf Vilím Vilímek, který se v roce 1909 osamostatnil. V témže roce se Dušek nastěhoval do nového atelieru v druhém poschodí domu č. 18/24 v Třebíči na Karlově náměstí. V letech 1930-1932 měl ještě zapsánu fotografickou živnost na Stařečce na dnešní Nezvalově ulici v č. 25/15. Po roce 1932 stopy po Duškovi v úředních písemnostech mizí. Možná se na stáří odstěhoval z Třebíče k některé ze svých dcer, neboť údaj o jeho úmrtí nebyl v třebíčských matrikách nalezen.
Ve své době byl Dušek úspěšným místním fotografem, který za svou tvorbu získal i několik ocenění (1903 zlatou medaili a čestný diplom na Krajinské hospodářské výstavě v Třebíči, 1905 zlatou medaili a čestný diplom na obdobné výstavě v Hodoníně, 1910 stříbrnou medaili na Fotografické výstavě v Brně). Z produkce Duškova ateliéru známe řadu portrétních fotografií, ale hlavní jeho význam je v místopisné fotografii, kterou v letech 1903-1931 vydával na pohlednicích buď sám nebo u místních nakladatelů. Díky tomu zůstala zachována podoba mnoha dnes již zmizelých třebíčských zákoutí.
Odkaz: M. Maloušek, F. Gregor: Třebíč ve staré fotografii, Amaprint-Kerndl, Třebíč 2005.
Autoři medailonku: F. Gregor, M. Maloušek