Dvořák, Karel
8. 1. 1859 Plandry u Jihlavy - 12. 4. 1946 Praha.
Železniční úředník, vlivná osobnost české amatérské fotografie po 40 let.
Železniční úředník, vlivná osobnost české amatérské fotografie po 40 let.
Pocházel z rodiny sládka. Po studiu na reálce v Jihlavě studoval ve Vídni na Vysoké technické škole, odkud však 1882 musel odejít, neboť byl odsouzen za incident mezi Němci a Čechy v Třebíči. Od 1883 pracoval jako úředník na železnici. Z pozice technického eléva plzeňsko-březenské dráhy s působišti mj. v Podmoklech a v Lounech se vypracoval 1901 na ředitelství státních drah v Praze a posléze od 1903 do funkce vrchního inspektora c.k. státních drah v Olomouci. Po převratu byl povolán na ministerstvo do Prahy jako přednosta finančního oddělení. Do důchodu odešel 1926.
Fotografovat začal v Lounech 1887 s kamerou 13x18 cm. Patřil k prvním členům KFA(=Klubu fotografů amatérů v Praze). Jeho prvním fot. úspěchem byla bronz. medaile na Jubilejní výstavě 1891 za fotomontáž lounských pamětihodností. Příprava na Národopisnou výstavu jej orientovala k zájmu o etnografické a folkloristické motivy. 1895 začal pravidelně publikovat ve Fotografickém obzoru, kde 1897 měl otištěn první snímek. Zúčastnil se klubových výstav, včetně oceněného vystoupení na Světové výstavě v Paříži (z 13 prací klubu bylo 5 od něho).
Vyslovoval se proti prostředkům potlačujících ostrost snímků, patřil k velkým propagátorům národopisně laděné čisté fotografie. Pod jeho vlivem byl v KFA založen Diapozitivní kroužek (1897) a projekce diapozitivů se začaly stávat pravidelnou součástí klubových setkání. Sám v projekčních přednáškách exceloval, přičemž zdůrazňoval češskost ducha projekcí i námětů. Právě v tom spatřoval hlavní cíl tvorby českých fotoamatérů. Pravidelné projekce pro veřejnost pořádal KFA od 1901, přičemž první pod názvem Týden na slovanském jihu realizoval právě K. Dvořák. 1902 uveřejnil programovou stať Význam projekční fotografie pro osvětu lidovou. 1903 představil zvětšeninu 100 x 230 cm z negativu 13x18 cm Praha stověžatá, která se stala jeho nejznámnějším dílem. 1903 byl na rok zvolen starostou ČKFA.
Po přeložení z Prahy do Olomouce přednášel v podniku nazvaném Moravská Urania o svých cestách po Evropě i severní Africe. Diapozitivy promítal obvykle kolorované. Experimentoval také s autochromy a s Uvachromem.
1918 se stal členem výboru Klubu českých turistů, krátce předsedou ČKFA a posléze SČKFA (Svazu ČKFA), jehož byl spoluzakladatelem. Jako fotograf se nejvíce vracel na Slovácko a jezdil se svými přednáškami po celé republice. Jeho vliv se promítal do české amatérské fotografie i v době meziválečné. Svou výstavní činnost ukončil na Výstavě Slovácka v Uherském Hradišti 1937. Pro své zásluhy patřil k zahajovatelům výstavy 100 let české fotografie. Byl jedním z nejvlivnějších a nejznámnějších fotoamatérů v imponujícím rozmezí více než 40 let. Těžiště jeho pozůstalosti se nalézá v muzeu v Olomouci, kde jsou negativy, kolorované diapozitivy a Uvachromy i písemnosti včetně vzpomínek. Soubor negativů je však torzem původního celku.
Odkazy:
Vlastní texty: Gummotisk. FO VI, 1898, s.113-116, 129-132, 145-147; Význam projekční fotografie pro osvětu lidovou, FO X, 1902, s.129-131; Ještě něco o barvách Špillarových. FO XIV 1906, s. 35-38; Jinde a u nás. 4. výstavní list drážďanský. FO XVII, 1909, č. 11, s. 166; Čtyřicet let činnosti ČKFA 1889-1929. FO XXXVII, 1929, s. 161-164; K jubileu pětatřicetiletého trvání ČKFA. FO XXXII, 1924, s. 145-148; Oslava storočí fotografie 1839-1939. FO XLII, 1934, s. 38-40; Fotografický diapozitiv a projekční přednášky dneška. FO XXXIV, 1926. s. 7-8, 20-22; O významu fotografie. Foto Noviny VIII, 1927, s. 2-4; S turistickou holí a fotografickým aparátem na výstavu Slovácka 1937. Katalog Výstavy Slovácka 1937. Uherské Hradiště 1937; Dědeček Dvořák vypravuje (1942, rkp), Hrst vzpomínek... (1944, rkp ); Slovácko 1905. Ze vzpomínek a fotografií Karla Dvořáka z počátku 20. století sestavil a komentuje Václav Frolec. Regio, Brno 1991.
Texty o autorovi: Lounsko na zemské jubilejní výstavě království Českého...Lounské Listy, Louny 1891, s. 53-55; Z kraje Jožky Úprky. FO XIV, 1906, č. 12, s. 183; Kalendář českých fotografů na 1907; Pětasedmdesáté narozeniny Karla Dvořáka. FO XLIII,1934, s.3-6; Karel Dvořák, senior... Foto Noviny XV, 1934, s. 13-14; K. Jičínský: Vzácné jubileum. FO XLVII, 1939, s. 4; J. Jeníček: Karel Dvořák zemřel. Fotografie II, 1946, s. 34; EF, s. 66-67; P. Scheufler: Světelné obrazy Slovenska. Katalog výstavy v rámci akce Měsíc fotografie. Fotofo, Bratislava 1993; P. Scheufler: Karel Dvořák. An IV, 1997, č. 8-9; Galerie
Fotografovat začal v Lounech 1887 s kamerou 13x18 cm. Patřil k prvním členům KFA(=Klubu fotografů amatérů v Praze). Jeho prvním fot. úspěchem byla bronz. medaile na Jubilejní výstavě 1891 za fotomontáž lounských pamětihodností. Příprava na Národopisnou výstavu jej orientovala k zájmu o etnografické a folkloristické motivy. 1895 začal pravidelně publikovat ve Fotografickém obzoru, kde 1897 měl otištěn první snímek. Zúčastnil se klubových výstav, včetně oceněného vystoupení na Světové výstavě v Paříži (z 13 prací klubu bylo 5 od něho).
Vyslovoval se proti prostředkům potlačujících ostrost snímků, patřil k velkým propagátorům národopisně laděné čisté fotografie. Pod jeho vlivem byl v KFA založen Diapozitivní kroužek (1897) a projekce diapozitivů se začaly stávat pravidelnou součástí klubových setkání. Sám v projekčních přednáškách exceloval, přičemž zdůrazňoval češskost ducha projekcí i námětů. Právě v tom spatřoval hlavní cíl tvorby českých fotoamatérů. Pravidelné projekce pro veřejnost pořádal KFA od 1901, přičemž první pod názvem Týden na slovanském jihu realizoval právě K. Dvořák. 1902 uveřejnil programovou stať Význam projekční fotografie pro osvětu lidovou. 1903 představil zvětšeninu 100 x 230 cm z negativu 13x18 cm Praha stověžatá, která se stala jeho nejznámnějším dílem. 1903 byl na rok zvolen starostou ČKFA.
Po přeložení z Prahy do Olomouce přednášel v podniku nazvaném Moravská Urania o svých cestách po Evropě i severní Africe. Diapozitivy promítal obvykle kolorované. Experimentoval také s autochromy a s Uvachromem.
1918 se stal členem výboru Klubu českých turistů, krátce předsedou ČKFA a posléze SČKFA (Svazu ČKFA), jehož byl spoluzakladatelem. Jako fotograf se nejvíce vracel na Slovácko a jezdil se svými přednáškami po celé republice. Jeho vliv se promítal do české amatérské fotografie i v době meziválečné. Svou výstavní činnost ukončil na Výstavě Slovácka v Uherském Hradišti 1937. Pro své zásluhy patřil k zahajovatelům výstavy 100 let české fotografie. Byl jedním z nejvlivnějších a nejznámnějších fotoamatérů v imponujícím rozmezí více než 40 let. Těžiště jeho pozůstalosti se nalézá v muzeu v Olomouci, kde jsou negativy, kolorované diapozitivy a Uvachromy i písemnosti včetně vzpomínek. Soubor negativů je však torzem původního celku.
Odkazy:
Vlastní texty: Gummotisk. FO VI, 1898, s.113-116, 129-132, 145-147; Význam projekční fotografie pro osvětu lidovou, FO X, 1902, s.129-131; Ještě něco o barvách Špillarových. FO XIV 1906, s. 35-38; Jinde a u nás. 4. výstavní list drážďanský. FO XVII, 1909, č. 11, s. 166; Čtyřicet let činnosti ČKFA 1889-1929. FO XXXVII, 1929, s. 161-164; K jubileu pětatřicetiletého trvání ČKFA. FO XXXII, 1924, s. 145-148; Oslava storočí fotografie 1839-1939. FO XLII, 1934, s. 38-40; Fotografický diapozitiv a projekční přednášky dneška. FO XXXIV, 1926. s. 7-8, 20-22; O významu fotografie. Foto Noviny VIII, 1927, s. 2-4; S turistickou holí a fotografickým aparátem na výstavu Slovácka 1937. Katalog Výstavy Slovácka 1937. Uherské Hradiště 1937; Dědeček Dvořák vypravuje (1942, rkp), Hrst vzpomínek... (1944, rkp ); Slovácko 1905. Ze vzpomínek a fotografií Karla Dvořáka z počátku 20. století sestavil a komentuje Václav Frolec. Regio, Brno 1991.
Texty o autorovi: Lounsko na zemské jubilejní výstavě království Českého...Lounské Listy, Louny 1891, s. 53-55; Z kraje Jožky Úprky. FO XIV, 1906, č. 12, s. 183; Kalendář českých fotografů na 1907; Pětasedmdesáté narozeniny Karla Dvořáka. FO XLIII,1934, s.3-6; Karel Dvořák, senior... Foto Noviny XV, 1934, s. 13-14; K. Jičínský: Vzácné jubileum. FO XLVII, 1939, s. 4; J. Jeníček: Karel Dvořák zemřel. Fotografie II, 1946, s. 34; EF, s. 66-67; P. Scheufler: Světelné obrazy Slovenska. Katalog výstavy v rámci akce Měsíc fotografie. Fotofo, Bratislava 1993; P. Scheufler: Karel Dvořák. An IV, 1997, č. 8-9; Galerie